Život přináší spousty kotrmelců i v psím světě :-). Před 2 lety jsem se rozhodla, že končím s "funkcionařením" v KCHP (Klub chovatelů pudlů), kde jsem byla členem od 1.4.1974!!! (z toho více než 40 let vykonávala funkce různé - nejčastěji poradce chovu a správce chovatelského webu). Najednou bylo více času na všechno. Zvláště psí holky to přivítaly s povděkem.
Jenže ani jako řadovému členovi mi atmosféra v klubu nepřinášela radost, tak jsem po 50 letech 1.4. ukončila členství.
Protože ale chovatel a posuzovatel musí být zastřešen, vybrala jsem si Klub přátel a chovatelů pudlů (KPaCHP), který mi ze tří klubů pro plemeno pudl přišel nejpřátelštější :-).
Od dubna do září jsem si libovala, jaký je klídek. Na výstavách přátelská atmosféra.... Ale nic není věčné! Prostě se to nějak překulilo a týden před Valnou hromadou klubu, na kterou jsme se chystaly s kamarádkou jet, jsem se dozvěděla, že někteří členové výboru končí a klub by potřeboval pomoc - tedy abych přiložila ruku k dílu.
Zkrátím to - nechala jsem se napsat na kandidátku - a byla zvolena. Vyšla na mě funkce hlavního poradce chovu a odborného poradce pro fawn a stříbrnou barvu toyů a trpaslíků. No, co dodat? Klídek je tatam. Práce jak na kostele - v 7 členném výboru je nás 5 "nováčků". Ale všichni jsme do toho marastu (klub se totiž za poslední roky příliš nerozvíjel - ba právě naopak) skočili s velkou chutí. Vládne přátelská atmosféra a práce už začíná být trochu vidět. Jen toho času mám o moc méně - to se také odrazilo v neaktuálnosti tohoto webu. Ale snažím se to napravit :-)
Pokud tedy uvažujete o vstupu do klubu, kde vládnou přátelské vztahy, kde se kromě výstav chceme také věnovat sportování pudlů i dalším aktivitám s naším milovaným plemenem, neváhejte a přijďte mezi nási!
Odkazy na naše webové stránky - klubové a chovatelské:
10.6.
S Glorinkou dokončujeme rozdělané výstavní tituly. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že naše sedmidečko, se kterou jsem původně výstavy vůbec neplánovala, dokončila vše, co nás napadlo :-) Od Světové naděje přes 6 šampionátů až po ten nejvyšší - mezinárodní. Je klubovou i národní vítězkou, vítězkou Polska, Německa VDH i vítězkou jubilejní výstavy PZV, přihodila i Šampiona šampionů KPaCHP. Ba i titul Best in show 3 si "utrhla". Prostě splněno asi tak na 1000% :-)
A letos už jsou výstavy hlavně pro relaxaci. Krásné prostředí v německém Wolzigu (u jezera), příjemné setkání s Vanýskem a Samíkem (Van Gogh V. a Xamu El) v Lysé - to jsou třešničky na dortu.
10.5.
Narodila se nám vnoučátka v Polsku. Vážní zájemci mohou kontaktovat chovatelku - jedná se o novou linii pro trpasličí pudly v ČR
4.2.
Glorinka má narozeniny
Rok 2023
2.11.
Johanka slaví narozeniny
10.9.
Vzpomínka na srpnové putování :-)
31.7.
Naše psí dětičky mi dělají radost často :-) Naposledy to byla Tosia (Ya Malvi Aurea) a Tao (Tao Te Ting Aurea)
Tosia je úspěšná sportovkyně - válí v obedience. A poslední úspěch byl opravdu úžasný. Moc gratuluji její skvělé majitelce - Joanně Biernat z Polska.
Aktivní pudl = šťastný pudl ♥
Další gratulace a poděkování letí k manželům Buddeusovým. Jejich péče o Taunku je skvělá. Dokladem toho je nejen šťastná psice ale i její úspěchy. Krom toho, že se na konci minulého rokustala první veteran interchampionkou v barvě fawn, vyrazila i letos na výstavy - a ve věku 13 let a 3 měsíce zazářila - získala nejen titul vítěze třídy veteránu, stala se i nejlepším veteránem výstavy (ze všech plemen). Úžasný úspěch ♥♥♥
13.6.
Sbírka šampionátů se rozrostla o další 2! Titul Šampion Slovenska získala trpasličí fenka Lilly (Elli Nelli Chrysí Ytaner, majitelka: Malgorzata Brzezinska z Polska). Je to její druhý šampionát a dostala ho jako dárek k druhým narozeninám, :-D
A druhý - Champion CMKU - zdobí Glorinku. Tento šampionát patří mezi ty nejnáročnější - titul CAC CMKU se zadává stejně jako CACIB či Národní vítěz (tzn. pouze 1 pro dospělého jedince společně pro barvu stříbrnou a plavou). Glorinka zabodovala 3x na mezinárodce a 1 na národní výstavě. Je to naše hvězdička :-D ♥
5.6.
Výstavy nejsou jen soupeření. Je to i (možná především) místo setkávání - lidí i hafanů. Na speciálce v Lysé si zařádily 3 holčičky s "Ytaner" krví. A všechny tři navíc úspěšné! Kromě Glorinky (CAC CZ, Čekatel šampiona šampionů, Nejlepší střední fena ze všech barev) byla na výstavě ještě Bára (Barbarella Gold Bryvilsár - na fotografii uprostřed. Její rodiče jsou Paganini Aureus Ytaner a Tosca Floria Aurea Ytaner, Majitelkou je Jitka Peierová z Prahy) - poprvé starovala ve veteránech a získala titul Čekatel šampiona veteránů + 2. nejlepší veteránka výstavy. A třetí holčička Maggie (Maggie Gold Bryvilsár, dcera "našeho" Samuela - Xamu El Aureus Ytaner. Její majitelkou je paní Iveta Židová z Písku) získala také oba čekatele (CAC CZ a Čekatel klubového šampiona) a mezi středními fenami byla druhá.
Fotit ty dračice nebylo vůbec jednoduché :-D
8.5.
Valy má narozeniny - desáté ♥
6.4.
Březen a začátek dubna ve znamení úspěchu Ytaner holčiček :-) - máme 4 nové šampionky!
3.3.
Březen v lese - poslední zbytky sněhu si holčičky užívají.
15.2.
Glorinka k energetické krizi přistupuje velmi zodpovědně. Co je doma, to se počítá :-D
4.2.
Glorinka slaví narozeniny - už je z ní dvouletá dáma. No, dáma.... :-) Pudivítr to je
14.1.
Lednová probíhačka - i když leden bych si představovala trochu jinak :-)
Rok 2022
25.10.
Krásný podzim
15.8.
Zámecká paní :-D
6.8.
Glorince, našemu sedmidečku, je 18 měsíců Kdyby mi někdo před 17 měsíci řekl, že z ní vyroste střeďačka, která bude dokonce úspěšná na výstavách, ťukala bych si na čelo. A ono se to stalo. Zázraky se prostě občas dějí. A je to naprosto úžasné . Je to naše milovaná holčička. Umí si nás vychutnat. Nerada opouští své "plány a zájmy". Má mě prostě tzv. na háku. Jenže ona ví, že jí stejně všechno projde. Tak proč by se přemáhala :-)
5.8.
Léto na horách :-)
25.2.
Užíváme zbytky zimy
23.2.
Naše raketka řádí :-)
4.2.
Naš sedmidečko Glorinka slaví první narozeniny. Z mrňouska vyrostla střeďačka - dokonce o kousíček přerostla maminku. Jídlo sice není její hobby (na videu dobře patrné :-) ), energie má však na rozdávání. Umí nás pěkně vytočit ale velmi rychle si nás usmíří vehementním mazlinkováním a nevinným pohledem. Prostě pudlinka jak má být :-D
Rok 2021
26.12.
Svatoštěpánské radovánky :-)
22.10.
Podzim na kopečku
4.10.
Světová výstava v Brně - obrovská radost!
Holčičky přivezly 2 nejvyšší tituly - SVĚTOVÁ VÍTĚZKA VETERÁNŮ 2021 a SVĚTOVÁ NADĚJE 2021
4.7.
Glorinka roste v krásnou slečnu ♥
18.6.
Spi sladce, Beníku! Díky své majitelce, paní Marii Falter, jsi prožil nádherný život. Maruško, moc Ti za to děkuji! Byl jsi skvělý parťák. Zářil jsi i ve výstavních kruzích. Stát se interchampionem a multichampionem v moderním střihu není zas tak časté. Poděkování patří tedy i handlerům (a hlavně Tvým kamarádům) - Andree, Robertovi i Zuzaně. Zůstaneš stále v našich vzpomínkách. A kousek z Tebe i v Tvých potomcích.
11.6.
Zase máme tři generace ♥♥♥ Probíhačka nad Labem
6,6,
Naše modelka :-)
5.6.
Glorinka sportuje
4.6.
Glorince jsou 4 měsíce
8.5.
A z Valérky je veteránka. Čilá a veselá veteránka :-)
11.4.
21.2.
Rok 2020
31.12.
14.12.
3.11.
Nastávající maminka Valy potřebuje pohyb - další krásný podzimní den
2.11.
Johanka slaví třetí narozeniny. Hrozně to utíká. Je z ní dáma v nejlepších letech :-)
11.10.
Podzimní odpoledne v přírodě :-)
10.10.
Můj plán na letošní Vánoce byl: poklidné přípravy, uklizený byt, rozjímání.......
No, spolčí-li se proti Vám roztoužená, štěňata milující Valérka a "Nedvědi" (vysvětlení - manželé Nedvědovi, skvělí majitelé 13 leté fenky z Q vrhu, kteří už víc než půl roku čekají na další holčičku. A já vím, že u nich je pravý pudlí ráj ♥ ), je všechno jinak. I letošní Vánoce budou veselé. Zhruba 7 týdenní štěňata se o to postarají :-D Ale už se na to těším. Klidu si ještě užiju.....
25.8.
Výstavní maratón - tak by se dalo nazvat naše putování za interšampionem :-D
Letošní situace (uzavřené hranice, zákaz akcí...) příliš nenapovídala tomu, že by byla šance získat po uplynutí předepsaného intervalu ((tedy více než 12 měsíců) posledního CACIBa . Roční interval uplynul v dubnu - a to byla právě ta potíž. Všechny naplánované výstavy se rušily. Pěkně jedna za druhou. A tak jsem pojala trochu potřeštěnou myšlééénku :-) . Maďarsko byla jedna z mála zemí, kde se výstavy začínaly konat. A nabízel se hned třídenní cyklus mezinárodek v Szilasváradu. Pravda, blízko to není. Podařilo se mi však zlákat skvělou řidičku Petru Kastlovou a tak jsem zajistila sympatické ubytování a plácly jsme si :-D . Tyhle kombinované výstavy jsou vždycky fajn - i když pro vystavovatele dost lákavé a konkurence bývá větší. Nebylo tomu jinak ani tady. Psi se tentokrát nesjeli (pouze jeden hlášený), fen ale bylo podle statistiky několik a Maďarsko je známé tím, že jejich apricoti nejsou špatní. Trošku jsem tedy ztratila optimismus a jelikož se ve stejném termínu konala mezinárodka v Bratislavě, rozhodly jsme se nedělní relax v krásném Szilvasváradu vyměnit za výstavu v Bratislavě - tedy čtvrtá mezinárodka v průběhu čtyř dnů. Že jsme blázni? Chacha. Zakončili to ještě maďarští známí, kteří nás přesvědčili, že když už tam budeme, máme se zúčastnit i speciálky, kterou pořádá jejich pudlí klub. A tak se stalo. 4 dny a pět výstav. Srpen = teploučko. A v Maďarsku ještě trochu větší než u nás :-D
Ale zkrátím to. Zvládli jsme to všichni - my dvě s Petrou i naši 4 hafani (3 se vystavovali a Valy dělala doprovod). Johanka a Petry pes (Geb Paganiniho symfonie) splnili podmínky pro přiznání maďarského šampionátu a Johanka zakončila (s velkou rezervou) i mezinárodní šampionát krásy. Krásný závěr prázdnin to byl. Ještě jednou děkuji Petře, že se dala zlákat a že celou cestu zvládla naprosto bravurně!
3.8.
V životě se střídají chvíle smutné s těmi příjemnými. Zaplať Bůh! A balzámem na rozbolavělou duši byl letošní dvoutýdenní pobyt v Bedřichově. Počasí vyšlo naprosto úžasně. Celé dny venku na námi milovaných místech, fajn lidičky, se kterými jsme se potkávali, část pobytu veselí s vnuky.... Prostě regenerace jak má být. Užili jsme si jí všichni.
28.7.
Neuplynuly ani 2 měsíce a další smutná zpráva. Odešla další dcera Pepínky, odešla legenda, odešla Ulli - Qiulli Aurea Ytaner. První fenka z mého chovu, která zůstala v trpasličím rázu. A stala se zřejmě nejúspěšnějším trpasličím apricotem v Evropě. Jako dvouměsíční batole odletěla ke svým báječným majitelům do Švýcarska. Anna a Domenico Di Mauro jí poskytli ten nejúžasnější domov, věnovali se jí na 100%. Moc jim za to děkuji! Krom mnoha výletů a radovánek jí také dokonale připravili na dráhu výstavní hvězdy. A tou se stala. Zářila dlouho. Ještě vloni v září získala titul veteránšampion Srbska. Za svůj život posbírala titulů tolik, že není v mých silách je tady všechny vypsat. Stala se zakladatelkou velmi úspěšného chovu trpasličích apricot a červených pudlů - chovatelská stanice Tesoro Di Mauro. Stejně jako Mánička tady zůstává alespoň v podobě svých potomků. Ale chybět nám bude všem.
Spi sladce, Ulli! Už jste zase spolu s Máničkou a Pepínkou. Snad je Vám tam za duhovým mostem krásně.
Ani v nejhorším snu jsem netušila, že na aktualizaci webu dojde tak rychle. Blesk z čistého nebe. Pro slzy nevidím.
Mánička byla můj osudový pejsek. Celý život byl ve znamení naprosté harmonie. Dělala, co mi na očích viděla. Nebyla to císařovna, carevna či jak se těm v současnosti tolik obdivovaným sebevědomě agresivním frocíčkům (které já tak nemám ráda) říká. Byla to skromná holčička. Ale naprosto vyrovnaná, nebojácná, absolutně nekonfliktní (nikdy s nepoprala, nikomu neublížila). Milovala volnost a svobodu. Byla však stoprocentně poslušná. Toulky přírodou v létě i zimě byly pro ni největším potěšením. A díky ní i pro mě. Dívat se na její radost z pohybu byl balzám na duši. Tahle vášeň jí vydržela až do konce života. A právě proto mě její odchod tak zaskočil. Ano, při pohledu na počet svíček na dortu jsem se neubránila chmurné myšlence, že život není nekonečný a ten psí obzvlášť. Jenže její radost z narozeninového dortu, chuť k jídlu a šťastné běhání na kopci i v lese chmury zahnalo. To bylo 1., 2. a 3. června. V noci na 4. se stalo něco - nevím co. Ráno byla Mánička zmatená a chodila docela s potížemi. Nicméně po krátké procházce se celkem srovnala, chuť k jídlu jí neopustila a že je čas oběda mi dávala najevo dost vytrvale. Večer už ale bylo hůř. V pátek na veterině byla zjištěna slabší funkce ledvin, trochu oslabené srdce a vysoká teplota. Medikace (antibiotika, propláchnutí ledvin, lék proti bolesti) zapůsobila a v pátek večer se mi optimismus vrátil. V sobotu mě tradičně budila, že se jde snídat. Svižně vyběhla na zahradu, přečetla noční zprávy a šla domů spinkat. Můj optimismus však ukončila 10. hodina. Patrně přestaly působit léky. Zase byla spavá, unavená s známkami bolesti. Věřila jsem, že antibiotika zaberou. Věřila jsem, bohužel, marně. Stav se rapidně horšil hodinu od hodiny. Až v pondělí přišel definitivní ortel paní veterinářky. Mánička odešla tiše, ve stejné místnosti, ve které se narodila. V ruce jsem jí držela při příchodu na svět, v náručí mi naposledy vydechla. Bude mi strašně dlouho trvat, než to přijmu. Zaplať Bůh, dala mi skvělou dceru a vnučku (která se jí v mnohém podobá) - ale Máničku nenahradí nikdo. Tak to zůstane navždy. DĚKUJI TI ZA VŠECHNO, MAŇÁSKU MŮJ MILOVANÝ! KRÁSNÝCH 15 LET JSI MI DALA ♥
1.6.
Mánička oslavila patnáctku ♥
8.5.
Val slaví narozeniny
11.5.
Breburdičky řádí s Kristiánkem :-)
8.3.
MDŽ jsme slavily na kopečku :-) - rozloučení s letošní zimou
1.3.
Holčičky zimu milují - a já taky :-)
13.2.
V polovině března očekáváme narození Breburdiček :-) Více v sekci "Štěňata"
Rok 2019
31.12.
16.12.
Andílkům je už celý měsíc :-)
20.11.
Dva nové šampionáty :-)
17.11.
Máme dětičky ♥♥♥♥
2.11.
Johanka slaví narozeniny
18.10.
Těšíme se na štěňátka
18.7.
Občas se dějí věci, ze kterých nemá chovatel vůbec radost. A právě takový moment nastal. Můžeme mu říkat třeba KAUZA ELLA
Ella (Xantypa Aurea Ytaner) je jedním z desaterčat. Jako dlouho očekávané miminko odešla do nedalekého Děčína. Bohužel, do rodiny s dětmi (po jejím příchodu se narodilo třetí) nezapadla. Zhruba před rokem a půl mi majitelka napsala, že s Ellou jsou problémy - když nesmí do ložnice na noc, udělá bobek či louži, dětem berem jídlo z ruky i z talíře a na děti i útočí. Sháněla nějakou možnost výchovy pod odborným dohledem. Přesněji bych řekla, že někoho, kdo fenku vychová a vrátí domů skvěle fungující. Jenže.... - všichni víme, že tak to nejde. Podle mě jediné řešení bylo, abych si jí vzala zpět (to jsem ostatně majitelce navrhovala už v momentě, kdy mi oznámila třetí - vytoužené - těhotenství). Nechtěla. Věřila, že se to zlepší. Pak ke mně přestali jezdit i na stříhání a já o Elle nevěděla skoro nic. Občas nějaká fotka či stručná odpověď na můj dotaz. Až najednou před týdnem zpráva, že už není jiné řešení než Ellu dát pryč. Zaskočilo mě to. Ale, pochopitelně, ihned začala akce BLESK (nikoliv kulový) a řešení se našla (v těchto případech je fb opravdu nedocenitelný). Chtěla jsem domluvit převzetí - a ouha. Nejstarší syn rozhodl, že psa dát nechce - a dítěti se musí vyhovět :-( Několik bezesných nocí..... Nebudu se rozepisovat o nesmyslných variantách, které měly situaci sanovat. Prostě jsem byla přesvědčená, že za půl roku budu řešit stejný problém - jen fenka už bude zase o trochu starší, o trochu zkaženější a vykastrovaná k tomu. Jenže občas se dějí zázraky :-) Za 2 dny zpráva, že mi tedy Ellu vrátí. Pro mě radost obrovská. Sice pořád pochybnost, jestli to klapne - nicméně po odeslání peněz na účet majitelky jsem měla 99% jistotu :-D Ta se brzy změnila ve 100%. Hurá! A tak se Ella po 3 letech vrátila. S hodně pochroumanou dušičkou, ale byla doma.
Protože by u mě byla čtvrtou fenou - a Máničce je 14 pryč, nepovažovala jsem za moudré si ji nechat (i když srdce křičelo jinak). Našlo se však řešení (zájemců bylo, kupodivu, mnoho. U některých by to byl určitě fajn domov, u některých jsem si nebyla jistá, jestli není důležité jen to, že je to kvalitní fena na začátku reprodukčního období :-) ) - ujala se jí Petra Kastlová (majitelka 2 Ytanerčat - Paganiniho a nezapomenutelného Rubense), která má s výchovou psů (i těch se šrámy na duši) velké zkušenosti. Ella u ní bude mít život plný zábavy, procházek, sportování - věřím, že to "holky" spolu zvládnou a budou obě spokojené. Díky, Petro! Přeji Vám oběma krásný a klidný společný život.
1.6.
A dnes slaví Máňa. Hodně zdraví, Máničko. Ať máš ještě hodně dlouho radost ze života a tím přinášíš radost i nám ♥
8.5.
Valy slaví narozeniny :-)
5.5.
Johanka se pochlapila :-) Na jubilejní výstavě pudlů v německém Cottbusu získala krom titulu BOB (vítěz plemene) i další - res. Best in show (druhý nejkrásnější pudl výstavy). Hlášeno bylo 51 pudlů. Myslím, že v 17 měsících je to velmi krásný výsledek. Johanka mi pořád dokazuje, že nechat si jí (mimo plán) nebyl vůbec chybný krok :-)
15.4.
Johanka má prvního CACIBa. Hurá!!!! Tažení do německého Chemnitz bylo úspěšné :-) První start v dospělácích na mezinárodní výstavě - a vyšlo to.
První CACIB se musí řádně zapít, aby nebyl poslední. Dělali jsme co se dalo :-)
20.3.
"Bobánek" s maminkou a babičkou - to aby bylo vidět, že výstavní pudl opravdu není chudáček :-)
20.2.
Bobánek - aneb Johanka seriálovou hvězdou.
Mnoho lidí z pudlího světa tohle zpodobnění majitele výstavního pudla nesmírně pobouřilo. Asi nejsem patřičně hrdý majitel. Já v tom vidím nadsázku a ta mě nepobuřuje. Jasně, najdou se lidé, kteří považují výstavy za týrání psů (protože nejlíp je psovi u boudy) a vystavovatele za snoby a magory. Ale každý má právo na svůj názor a také na svůj postoj. A ty, kteří každý seriál považují za primitivní nikdo přeci nenutí koukat :-D Mě to prostě pobavilo (ikdyž totálně zaprasená Johanka po druhém natáčecím dni mi radost neudělala)
Rok 2018
25.12.
Vánoce po našem :-)
2.11.
Johanka má první narozeniny
5.7.
Slavím čtyřicátiny - ale trochu jiné (ty svoje mám už dááávno za sebou :-D )!
40 let chovu středních apricot pudlů (a 43 let v jejich přítomnosti). Slušná řádka let. A, pominu-li zklamání z toho, kam někteří chovatelé tento můj milovaný ráz sunou, přinesla mi moje "sluníčka" jen samé radosti. Na výstavách i mimo ně. Apricot (a střeďák k tomu) je barva, která v mých očích nemá konkurenci. Jen škoda, že mizí. Je to skvělá varianta pro ty, kteří mají rádi světlejšího psa s "obličejem" a netroufnou si na bílého. Červeňáci tohle nesplňují - tedy podle mého. V mládí se často nepozná, jestli je to pudl hnědý či červený a ve vyšším věku .... - bez barevného šamponu žádná krása. Netvrdím, že všichni. Ale valná většina.
Leč konec nářků. Věřím, že se mi podaří ještě pár hezkých apricotů odchovat (jen hledání vhodných manželů je stále těžší a těžší) a na několik let tuto barvu zachránit. Držte mi palce! A pokud se na tom chcete podílet, moc ráda Vás do svého plánu přiberu :-D
1.6.
Mánička slaví narozeniny. Díky Bohu, pořád ve skvělé formě. A tak mám jen jedno přání - ať Ti to ještě hooodně dlouho vydrží, zlatíčko naše ♥
25.5.
Málo co mi udělá takovou radost, jako úspěch staroušků. A poslední víkend byl úplný balzám :-)
V sobotu na speciálce ve Vysočanech zabodovala Vendulka - QUOVENDIS Aurea (11 let) - odvezla si titul BISS veteran (nejlepší veterán výstavy). Moc gratuluji její majitelce Evě Křížové!
A v neděli mi udělala obrovskou radost moje milovaná Mánička (Ó,MANON! Aurea). Ve 13 letech porazila všechny "mlaďochy" a odnesla si titul BOB (vítěz plemene) ♥ Je to náš (a myslím, že nejen náš) rekord. BOB ve 13 letech je opravdu velmi vzácný.
Máničko, ať Ti ta kondice a radost ze života vydrží ještě hodně dlouho!
8.5.
Valy má narozeniny
Rok 2017
26.11.
Bojujeme :-)
19.11.
Koukáme na svět :-)
12.11.
Rosteme :-)
4.11.
Štěňátka jsou na světě. Pravdu jsem měla já :-) Rodinka tak akorát - a užíváme si to - mamina Val i já.
30.9.
Jak už to tak v životě chodí, smutek přebolí rychleji, když ho vytlačí dobrá zpráva. Na přelomu října a listopadu by se Valérce měla narodit druhá štěňátka. Podle ultrazvuku to prý vypadá, že i tentokrát to nebude úplně málopočetný vrh :-) Mně se to ale nezdá. Tak uvidíme, kdo má pravdu - paní doktorka nebo já???
20.9.
Zprávy, které chovatel od majitelů svých psích dětiček dostává jsou různé. Obvykle potěší. Jednou za život ale každý pes způsobí svému majiteli (a chovateli také) bolest - když odejde :-( A to se stalo 2. září. Máničky sestra Eliška zakončila svoji pouť tímto světem. Odpočívej v pokoji, Eli!
10.9.
Mánička se "blejskla" na velmi pěkně obeslané výstavě na Konopišti. Odvezla si nejen titul "Nejlepší veterán fena výstavy", přidala k tomu ještě titul "Nejlepší fauve pudl výstavy" - a to musela porazit všechny apricot a červené psy i feny všech velikostí a stáří - od štěňat až po šampiony. Ve 12 letech (a ještě 3 měsíce k tomu) je to velmi "slušný" výkon. Mánička je prostě šikulka ♥
1.6.
A dnes má narozeniny Mánička. Už 12.! Čas hrozně letí. Všechno nejlepší, zlatíčko. Ať Ti dobrá nálada a radost ze života vydrží ještě hodně dlouho ♥
8.5.
Valy slaví narozeniny - jak jinak, než s maminkou ♥
13.4.
Z Lucemburska jsme přivezli dva šampionáty - zabodoval Samuel i jeho maminka Valy. Výlet si užíval i dvou a čtyřnohý doprovod našich hvězd :-)
26.3.
Příjemná zpráva z Německa ♥
Kromě desetihlavého vrhu stihla Valy ještě získat prestižní titul "Pudl roku" v německém klubu PZV :-) Tři roky po sobě!!!
Rok 2016
10.12.
Blížící se konec roku přinesl další chovatelské potěšení. Do řad ytanerčích interchampionů přibyl 37.!♥ Mám velkou radost. Zároveň se nabízí otázka - dotáhneme to na čtyřicítku??? Co Vy na to, Xichtíci? Je Vás dost! :-)
15.11.
Xichtíkům je půl roku. Jsou z nich fešní puberťáci :-). Čtyři z desítky už mají za sebou výstavní křest a všichni bez ztráty bodíku (více v sekci výstav ). Děkuji majitelům za péči, kterou našim dítkám dávají!
30.8.
Prázdniny končí. Už jen pár krásných vzpomínek ♥
29.8.
Vanýsek v novém kabátku :-)
12.7.
Nejen příjemné zprávy naplňují život chovatele. Dnes jsem se dozvěděla, že svou životní pouť zakončila Kló. 14 a půl roku dělala společnost manželům Dachovým z Prahy. Sdílím s nimi smutek. Ale zároveň jim moc děkuji, že připravili Klotyldě tak krásný život. BYLA U VÁS MOC ŠŤASTNÁ! DĚKUJI ZA TO ♥
10.7.
Xichtíci se rozletěli do světa. Doma zůstávají už jen 3 - ale ani tu dlouho nepobudou. Jen jeden, Fanoušek (Xylofon) zatím svého budoucího páníčka vyhlíží. Je to křehká duše, mazlil by se od rána do večera. Až tady zůstane sám, bude si libovat :-)
19.6.
1.6.
Mánička slaví narozeniny. Sfouknout svíčky jí pomáhala, jak jinak, dceruška Val. A ve finále k oslavě přizvaly i třetí generaci - vnučku X :-)
16.5.
Dočkali jsme se. Netrpělivě očekávaná událost, narození štěňat, přišla včera. Moje obavy, že na ultrazvuku pozorovaných 8 plodů by mohlo znamenat osmihlavý vrh (nemusí to být vždycky. Občas dojde k resorpci plodů a chovatel to vůbec nepozná).
Není tomu tak. I když to tak chvíli vypadalo. Porod probíhal v noci a ráno v půl sedmé přišlo na svět osmé štěně. Byla jsem z toho počtu rozpačitá. Ale všichni prckové vypadali zdravě a spokojeně, řekla jsem si tedy, že to snad nějak zvládneme. Valy s rodinkou byla přestěhována z "porodnice" (plastového koše) do "ložnice" - tedy proutěného koše, který má moc ráda. Uklidnila se, zalehla ke štěňatům a já si šla na chvíli zdřímnout.
Po zhruba hodině mě probudilo kňourání štěňat. Valy u nich nebyla. Ležela v odstaveném porodním koši - a na svět přicházelo deváté štěně. To už se mi nohy opravdu rozklepaly. Jak my to utáhneme??? Ale i devátý přírůstek byl čilý a rozmnožená rodinka ulehla ke spánku. Ovšem zase jen na hodinu. Opět kvičení štěňat a Valy na cestách. Desáté štěně s ní. Neseklo to se mou - ale málem.
Nebojte se, dál už to nepokračuje. Prcků je opravdu JEN 10 :-D
Nejpočetnější vrh v mé chovatelské kariéře (osmatřicetileté). Čekají nás krušné dny - Valérku, mě i prcky. Držte nám palce, ať to spolu dotáhneme do zdárného konce
8.5.
Valy slaví narozeniny. A taky jedeme chvíli na kopečky. Nastávající mamince čerstvý vzduch prospěje. A Xichtíkům (tedy miminům - budou od X) také :-)
24.4.
Historie se opakuje :-)
20. dubna 2013 byla Mánička (v té době už 6 týdnů těhotná - s Valerinkou v bříšku :-) ) naposledy vystavovaná ve třídě čestné na výstavě v Březně u Chomutova. Tehdy tam, k mému překvapení, od rozhodčího Georga Waltera z Německa získala nejen poslední potřebné čekatelství ale stala se i nejlepší fenou třídy čestné (ze všech barev a velikostí). Uplynuly 3 roky (a 3 dny) - výstava se o kousek posunula - z Března do Hořence, ředitelka výstavy zůstává pořád stejná (dobře to děláš, Zuzano. Díky za pěkné výstavy!). Posuzovatelkou tentokrát byla Naďa Klírová, prezidentka klubu. A do třídy čestné nastoupila Valy - v šestém týdnu těhotenství :-D A i ona zabodovala. Rovněž zvítězila ve třídě čestné a přidala i titul Best in show#4 (více v sekci výstavy ). Prý jí těhotenství moc sluší. Tak nevím, že by se narodili samí kluci??? :-)
Od výstav si teď na delší čas odpočineme. Čekají nás jen procházky, dovádění, taky trocha povalování - a za necelý měsíc mateřské povinnosti. Držte palečky, prosím!
3.4.
A je tady jaro. Navštívil nás Vanýsek - v sobotu jsme společně absolvovali úspěšné výstavní tažení - Vanda v německém Chemnitz získal posledního CACIBa, který mu scházel pro završení titulu INTERCHAMPION. Z pěti narozených Válečků je už třetím držitelem tohoto titulu ♥
A protože takový úspěch se musí oslavit, neděle byla ve znamení rodinného lítání - maminka Máňa, sestřička Val a Vanda se z výstavních manekýnů proměnili v pravé zálesáky :-)
.png)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
